Jak nemyslet na blbosti

Když jsem ještě bydlela u rodičů, žila s námi i naše babi.
Měla spoustu svérázných zvyků a postojů – jak už to u babiček bývá.
Jeden z nich byl legendární hadřík v kuchyni u dřezu.
Ten hadr byl roky a roky předmětem nekonečných debat a sporů.
Já ho nesnášela – smradlavej, nechutnej, věčně vlhkej hnus.
Ona ho ale naprosto milovala. Vášnivě.

Život (a vesmír) má fakt smysl pro humor.
Protože dnes – ve své vlastní domácnosti – mám v kuchyni úplně stejný hadr.
Teda ne ten samý, ale... ten typ. A trvá na něm můj muž.

TVL.

Roky. ROKY mě to točí. Zkoušela jsem všechno.
Přesvědčování, argumenty, praní, sušení, opakované vyhazování i stížnosti. Nic.
Až po jednom takovém výbuchu (a to muž ani nebyl doma) jsem si řekla DOST.
Už se toho hnusu nechci ani dotknout.
Ani na něj koukat.
Je mi to jedno.
Konec.

A víš co?
Předevčírem – po sedmi měsících (možná i víc) – jsem si náhodou všimla, že ten hadr je tam pořád.
Nepřekvapivě. Sám prostě neodešel.
Nic se nezměnilo.
Až na jednu jedinou věc.
Mě.

Prostě jsem tomu přestala věnovat pozornost.
Jasně, nejdřív to nebylo jednoduché. T
en hadr tam byl, já si ho všímala, šla mi pára z uší… ale časem se to zlepšilo.
Až tak moc, že jsem na jeho existenci úplně zapomněla. Fakt!

A teď si možná říkáš – jak se to sakra dělá?

Každý na to máme svůj trik.
A já ti dneska ten svůj s radostí posdílím.
Ten fór je v tom, vědomě, tedy cíleně, si zakázat na tu věc myslet.
Vždycky když si toho všimneš – třeba hadru ve dřezu – tak místo toho začneš myslet na něco jinýho. Ale ne jen tak ledajak. Musí to bejt okamžitý přesměrování.
 
A JAK?

No… taková prachsprostá věc:
Představ si žlutýho slona.
Jo. Fakt. ŽLUTÝHO SLONA.
Totální blbost, ale právě proto to funguje.
Protože tě to na vteřinu vytrhne. A ta vteřina někdy stačí, aby ses nezacyklila v té klasické spirále: "Proč to tu zase je, proč to nikdo neuklidí, proč já musím…" – však to znáš.
A když už máš žlutýho slona v hlavě, je fajn mít připravený i nějaký „záložní téma“. Něco, na co chceš myslet. Něco, co tě fakt baví.
Mě třeba děsně baví plánovat zahradu. Co kde vysadím, co přestěhuju, co zbourám a postavím jinak…
Někdo spřádá plány na cestování.
Někdo novej svetr, co si uplete.
A někdo vymýšlí, jak předělá obývák, chodbu nebo celý byt.

Vtip je v tom myslet na něco, co tě fakt těší.
Tak moc, že na ten hadr (nebo cokoliv jinýho) zapomeneš.
Takže tak.
Ten smradlavej hadr je pořád tam.
Ale mě už neotravuje.

Protože moje hlava se radši prohání po záhonech, vymýšlí nový cestičky projekty.


A co ty?
? Co ti pomáhá přestat se točit v hlavě dokola kolem něčeho, co tě vytáčí?
? Nebo na co ráda přepneš, když už to jinak nejde?

 
Autor:Michaela Velechovská
Médium:web
Rok:2025
Další články